U každého podkladu (ze základní školy či přijímací zkoušky) definujeme:
Označení (titulek): toto je použito v definici obrazovek. Označení může být stejné jako název položky, většinou však využijeme možnost použití více znaků než je dovoleno u názvu položky.
Název položky: skutečný název položky souboru žáků, obsahuje nejvýše 10 znaků, první znak musí být A..Z, další navíc 0..9 a ”_”.
Typy podkladů - obsah
průměrný prospěch
přidělení bodů určit dvěma způsoby:
▪omezením “do” např.:
do 1.20 ......50 bodů
do 1.50 ......25 bodů atd.
(např. při průměru 1.30 žák dostane 25 bodů)
▪po částech lineárně: zadáme hodnoty v několika bodech např.
1.00 ......50 bodů
1.20 ......50 bodů
1.50 ......25 bodů atd.
(např. při průměru 1.30 žák dostane 41.66 bodů - 25+(1.30-1.50) * (50-25)/(1.20-1.50)
U lineární závislosti lze určit, zda budou vypočtené body zaokrouhleny na celé číslo. Nezaškrtneme-li zaokrouhlení na celé číslo, budou body i tak zaokrouhleny, avšak pouze na jedno desetinné místo.
Zaokrouhlení bodů lze volit:
matematické (např. čísla od 1.000 do 1.499 se zaokrouhlí na 1.00, od 1.50 do 1.999 na 2.00)
dolů (všechna čísla z intervalu 1.00 až 1.999 se zaokrouhlí na 1.00)
nahoru (všechna čísla z intervalu 1.001 až 2.00 se zaokrouhlí na 2.00).
Máme možnost zvolit též hrubší zaokrouhlení - např. na pět bodů.
známka z intervalu 1 až 5
Za každou známku lze přidělit určitý počet bodů).
počet bodů
Např. za písemnou zkoušku z ČJ či Mat. Zde není nutno definovat nic dalšího, u podkladu ze zkoušky lze připojit další parametry:
▪minimální počet bodů, který je podmínkou pro přijetí (nedosáhne-li žák tohoto počtu bodů, je bez ohledu na další získané body vyhodnocen jako [neprospěl při přijímací zkoušce].
▪maximální počet bodů, které lze získat a tomu odpovídající skutečný počet bodů, který je připočten do bodů za zkoušku. Využijeme např. tehdy, když máme připraveny písemné testy z ČJ a M, v nich lze získat jiné počty bodů - např. 50 z ČJ a 40 z M. Zkouška z ČJ a M však má stejnou váhu a proto chceme získané body přepočíst kupříkladu na maximální (skutečný) počet 100 bodů. V tomto příkladu získá např. žák s 20-ti body v písemné zkoušce z ČJ a 30-ti body v písemné zkoušce z M celkem 40+75 bodů ( 20*100/50 + 30*100/40).
Poznámka: Je-li stanoven maximální počet bodů, je tato hranice v obrazovce výsledků zkoušek ověřována.
jiný (znaková položka atd.)
Údaj, který se nezapočítává do bodů v přijímacím řízení. Jde o pouhé začlenění nějaké položky (např. znakové) do struktury souboru s žáky. Oproti změně struktury souboru s žáky v nabídce Správce má tu výhodu, že zde uvedená položka je automaticky začleněna do obrazovky zápisu údajů.
Vazba na standardní číselník předmětů (např. pro načtení z QR kódu)
U definice Podkladů z původní školy je nutno pro správné načtení údajů z QR kódu na přihlášce navázat požadovaný předmět na předmět na základní škole a určit období, za které se má hodnota brát.
Známky z více předmětů a z více pololetí
Chceme-li zohlednit součet známek ze ZŠ, nikoli každou známku samostatně, použijeme Vložení více podkladů ze ZŠ. Parametry pro vypočtení bodů lze definovat shodně jako u průměrného prospěchu.
Tabulka a graf v pravo
Máme-li nastaven nějakou kalkulaci bodů, lze si v pravé části okna ověřit, jak jsou body konkrétně přiděleny, a to v grafu a v tabulce.
Poznámka 1:Všechna bodová hodnocení (včetně BODY_ZS, BODY_ZK) jsou na 3 místa včetně znaku minus+jedno desetinné místo, t.j. mohou být z intervalu -99..999. To je třeba zvážit při definici, aby při vyhodnocení nedošlo k přetečení (= dojde-li ke snaze naplnit položku BODY_CELK hodnotou 1000 a větší, budou do ní dosazeny znaky ”*”.
Poznámka 1: Definujeme-li kritérium: průměr 1.00 - 50 bodů, průměr 2.00 - 0 bodů a lineární závislost, dostane žák s průměrem 2.10 minus pět bodů ! Chceme-li, aby se pokles na průměru 2.00 zastavil, je třeba definovat ještě jeden bod pro po částech lineární funkci např. průměr 2.50 - 0 bodů.
Poznámka 2: Graf (a hodnoty) v pravé části mají pouze ilustrativní charakter, parametry pro jejich zobrazení (např. krok) nemají žádný význam pro vlastní přidělení bodů.